Vítám vás na mé strance, zejména pak své spolužáky
Vítám vás na mé strance, zejména pak své spolužáky
Mohl bych napsat, že jsem měl tu smůlu nebo štěstí, že jsem mohl po 4 roky navštěvovat Otrokovické gymnázium. Ovšem nejkorektnější tvrzení bude, že jsem v rozmezí let 1993-1997 chodil na gympl v Otrokovicích.
Naše třída dostala označení "B" a zaměření na biologii a chemii, odtut je videt, že jsem se nakonec ubíral jiným směrem. Specializaci matematika-fyzika jsem v 93. odmítl kvůli totálním antipatiím k fyzice.
I na gymnáziu jsem pokračoval ve studiu angličtiny, ale francouzštinu jsem byl nucen zanechat kvůli němčině. Německý jazyk na gymplu by mohl tvořit samostatnou kapitolu, dal by se označit za nejnepříjemnější předmět, a to nejen mého, studia. V prváku jsem začínal s němčinou pod zkušenným pedagogem, ale i přes moje zjevné vlohy pro němčinu, jsem hodiny dokonale proflákával konverzací s děvčaty, a to samozřejmě v češtině. Druhák a třeťák jsem němčinu považoval za nutné zlo. Ale ve čtvťáku nastal se změnou pedagoga (každý rok to do nás vtloukal někdo jiný) nekontrolovatelný teror, který o pololetích vrcholil solitací o akceptovatelné známky.
Třídním učitelem byla naše "milovaná" Mariana Steifová. Tato velmi zkušená kantorka nás nakonec dovedla až k maturitě, kde nás bylo dokonce o dva studenty více než na počátku.
